Datum vydání: 14/11/2019S pokračujícím rokem 2017 se patová situace opět zintenzivňuje. Vyslanec Saúdské Arábie v Iráku je zavražděn a okamžitě obviňují Írán. Několik íránských novinářů v Jemenu je pak „náhodou“ bombardováno saúdskými letadly a zabito. Pomoc milicím v Sýrii intenzivně roste. Občasný výstřel je vypálen mezi plavidly na moři, vždy se překryje s výmluvou, že „posádky ten den prostě nebyly disciplinované“. Strach z konfliktu přiměl mezinárodní koalici proti ISIL přesunout svá bojová letadla daleko na západ, aby nebyli zaskočeni.
Poslední kapka přichází v polovině listopadu, kdy se íránská fregata přesune po přímé linii do saúdských vod a nereaguje na varování. Napadena a potopena všemi rukama, nicméně opětuje palbu a zabije několik saúdskoarabských námořníků, než spadne. Írán dodnes trvá na tom, že měl mechanické problémy a byl zmasakrován, aby uklidnil populaci, která se stále chytla za vraždu velvyslance. Saúdové prohlašují, že oni a její posádka se záměrně obětovali, aby zajistili incident ve stylu „Remember the Maine“, aby získali lidovou podporu pro válku. Pravda se možná nikdy nedozvíme.
Od okamžiku potopení se v Rijádu a Teheránu rýsují plány na přímou odvetu proti druhému národu. Mezinárodní společenství, rozdělené a neúčinné, může jen přihlížet tomu, jak se chystá největší konvenční bitva na Blízkém východě od invaze do Iráku v roce 2003. Otázkou už není, jestli bude válka nebo ne. Právě teď to začne a kdo vystřelí první.
Tato otázka bude brzy zodpovězena. Obě strany se stahují k stávce a obě míří na ekonomické srdce té druhé – drahou ropnou infrastrukturu. A použité zbraně jsou silnější a přesnější než ty z tankerové války v 80. letech.
